Od střechy se vyžaduje, aby odolávala všem účinkům vnějšího, případě i vnitřního prostředí a zároveň aby společně s ostatními obalovými konstrukcemi zabezpečovala požadovaný stav vnitřního prostředí.

Střešní krytiny z hlediska řešení rozdělujeme na:

-střešní tašky : nejčastěji střešní tašky betonové (Km beta, Bramac, Besk...) nebo pálené (Tondach...)

-plechové krytiny

-asfaltové šindele....

Střešní tašky - nejčastější střešní krytina šikmých střech. Vzdálenost střešních tašekn je dána roztečem laťí, které je dáno typem střešní krytiny, spádem střechy (nejčastěji 320 - 340 mm). Bepečný sklon střešních tašk obvykle bývá 22 stupňů. Důležité pro správnou funkci střechy je odvětrání střešní roviny - a to nasáváním u okapu a odvětrávacími taškami u hřebene. Odvětrání je zpravidla docíleno kontralaťemi. Pod odvětráním se nachází pojistná hydropizolační vrstva - tato vrstva chrání stavební konstrukci nebo prostředí před vodou. Pojistné hydrizolace rozdělujeme na hydroizolace kontaktní (na tepelné izolaci) nebo nekontaktní

Střešní tašky rozdělujeme také podle povrchové úpravy např u pálených tašek např. TONDACH : Engoba, glazura (lesklejší), režná (bez ošetření)... U střechy KM Beta to je Elegant / Brilant / Standard - bez povrchové úpravy / EFEKT - speciální trojitý nástřik.

Na střeše nalezneme střešní tašky a to například : tašky okrajové, tašky protisněhové, sněholam, hřebenáče, tašky větrací, tašky prostupové, tašky pultové, tašky hromosvodové, tašky odvodňovací.

Speciální střešní tašky jsou bobrovky, která svým šupinovitým tvarem dává architektonický ráz historickým a církevním stavbám.
Důležité při provádění střech je provedení izoloce a řešení tepelných mostů ve střešní rovině. Nejčastěji se izolace střech provádí ve střešní rovině mezi krokve a pod krokve nebo stále častěji nad krokve.

Důležitý detail při provádění střech je detail pozednice - přechod mezi zateplením stěny a zateplením střešní roviny.

Rozhodující vlivy, které významně ovlivňují složení střechy: zeměpisná poloha, teplota vzduchu, sluneční záření, déšť, sníh, vítr, spad a chemické exhalace, biologické a bakteriologické vlivy, hluk a chvění, vlivy vnějšího a nitřního provozu, seizmicita, požadavky na tepelnou izolaci.

Střechy z hlediska spádu rozdělujeme:
- ploché (sklon střešních rovin je do 5°)
- šikmé (sklon 5-45°)
- strmé (sklon nad 45°)

Z hlediska počtu střešních plášťů se střechy dělí na:
- jednoplášťové
- dvouplášťové
- několikaplášťové

Z hlediska využití střešní plochy se střechy dělí na:
- nepochůzné
- provozní (terasy, parkoviště, sportovní hřiště, zeleň,…)
- rovinné
- zakřivené
- kombinované

Více o střechách: